Úspěch a co ho doprovází

Každý chce být úspěšný. Už ale přitom nedomyslí, jaké to bude, až ten úspěch přijde. Přináší velké břemeno. Ačkoli si to neuvědomujeme, úspěchy nás dokážou velmi lehce povahově změnit. A ne vždy k lepšímu. S narůstajícím sebevědomím otevíráme zadní komůrku, kde sídlí naše ego, které nebezpečně roste při každé známce úspěšnosti, mění naše postoje a názory a nevědomky začneme zapomínat na své okolí a naše nejbližší.

Staří, noví přátelé

Když v životě něčeho dosáhneme, cítíme se lépe, silnější, sebevědomější. Bohužel se může stát, že si začneme připadat úspěšnější než ostatní. Zvýšené sebevědomí nám může pořádně zavařit ve společenských vztazích. Začneme totiž žít způsobem, kdy budeme chtít všechno nebo nic. A nebudeme myslet na ostatní. Naše vztahy s okolím se začnou proměňovat, aniž bychom si to uvědomovali. Přátele si začneme vybírat podle jiných vzorů a ti, a těm, kdo nebudou názorově zapadat do našeho okruhu přátel, se začneme vyhýbat.

Všechno nebo nic

Lehce se může stát, že začneme měnit postoje k určitým věcem a lidem a začnou u nás vznikat předsudky. Co vám přišlo úžasné na nejlepším kamarádovi, nám najednou může připadat nudné a začneme hledat zábavu jinde. Nebude nám činit potíže říkat lidem, co si myslíme a taktnost půjde stranou. Ale za pár let vám může dojít, že jste udělali chybu, když jste se s tím člověkem přestali bavit.

Člověk si velmi snadno přestane připouštět, že i on sám má negativní a pozitivní stránky. Všichni jsme takoví. Je velmi snadné uvěřit, že můžeme žít na vysoké noze a začít sbírat úspěchy jako na běžícím pásu. Ale nepřestávejme si uvědomovat, že každý má nějaké kvality. Aneb příliš soudit lidi se nevyplácí.

Vztahy bez předsudků

Člověk je společensky zaměřený tvor a potřebuje vídat lidi z různých společenských skupin. To mu pomáhá k získávání nových možností a nápadů, utváření postojů a názorů. Kontakt s druhými nám může pomoci zůstat nohama pevně na zemi.

Sebekritika jako přítel i nepřítel

Člověk by neměl nikdy být příliš sebekritický. To vede k perfekcionismu, ke strachu a k tomu, že nikdy nebude schopen dosáhnout svých cílů. Na druhou stranu trocha sebekritiky nikomu ještě neuškodila. Nikdy například nedá dopustit, abychom se cítili natolik sebevědomě, abychom odstrkovali ostatní nebo se snažili dosahovat nesmyslných cílů. Naučíme – li se objektivně soudit sami sebe, pak můžeme soudit druhé.

Člověk totiž pořád soudí druhé a podvědomě se s nimi srovnává. Musíme se ale naučit nastavit si hranici ve vytváření postojů k druhým. Škatulkování je jednou ze slabin lidského pokolení. První soudíme očima. Vidíme – li neupraveného člověka, hned v nás vyvolává negativní emoce a předpokládáme, že to bude špatný, nevzdělaný člověk. Ale třeba je ten člověk jen ztřeštěný umělec, nebo vědec. Měli bychom se naučit dát člověku druhou šanci.

Žádný učený z nebe nespadl

Dnešní doba je dobou vzdělávání se a zdokonalování ve všem, ale prakticky bez větší nutnosti nebo potřeby. Ale to, co nás k tomu nutí je potřeba růstu. Chceme měnit své životy. Chceme dosahovat svých cílů. Jdeme do kurzu účetnictví, jazyků, nebo se věnujeme dalším jiným činnostem s nějakým důvodem.

Předtím, než začneme hledat způsoby, jak změnit náš život, musíme si najít důvod k tomu to udělat. Nalezením důvodu nebudeme závislí na názorech jiných a dokážeme se rozhodnout, kam se chceme v životě ubírat.

Jestliže se zdokonalujeme a vzděláváme, měli bychom být schopni své nově nabyté znalosti sdílet s ostatními. Není to proto, abychom se před nimi vytahovali. Je to proto, aby se naše okolí naší pomocí vzdělávalo a bylo schopné s námi sdílet své vlastní znalosti. Podílem toho nebude mít naše ego šanci vyrůst, nebudeme si připadat lepší než ostatní, ale také nebudeme vyhledávat všechno špatné na našem okolí a vytvářet si špatné postoje. Doslova jim pomáháme dostat se na stejnou vzdělanostní úroveň, kterou máme my.

Co z toho všeho plyne? Snažte se být úspěšní, jak jen to půjde, rozšiřujte si obzory, získávejte nové zkušenosti, ale nezapomínejte na lidi, kteří vás na vaší cestě k plnění cílů doprovází a bez nichž by ta cesta nebyla tak snadná.